Jordánsko

Před čtyřmi dny (říjen 2021) jsem se vrátil se skupinou z Jordánska. Jaké to bylo? Úchvatné. Bez přehánění všechna místa stála za to a na své si přišel každý. Pouhých 9 dní včetně cesty bylo nabitých tolika skvosty, že člověk tak tak stíhal vstřebávat zážitky.

Ale popořadě, let (bez přestupu v Istanbulu) trvá dokupy nějakých 5,5 hodiny, což je pohoda, Jordánsko je z pohledu covid semaforu zelené, takže pokud jste očkovaní tak nepotřebujete řešit žádné testy. Pokud nejste, tak stačí PCR test.

Zájezd krásně graduje, na začátku zájezdu se člověk rozkouká výlety po historických památkách, které tu zanechali římané, tzn. cca 2000 let staré, takové město Džaraš rozhodně stojí za to a jeho velikost Vás ohromí. Následuje návštěva biblické hory Nebo, Mojžíšova údolí.

Dále jsme přes Madabu putovali k Mrtvému moři, nejníže položenému (otevřenému) místu na světě, téměř 400 metrů pod běžnou úrovní moře. Voda je zde 10x slanější a tak se zde můžete vznášet téměř na povrchu hladiny nebo na sebe nanést léčivé bahno, všichni se skvěle bavili. Celá skupina si sedla, nálada bezvadná, komfort místního hotelu Ramada to jen umocňoval.

V polovině zájezdu jsme se dostali do Petry, na to každý čekal a Petra nezklamala! Opravdu si zaslouží zařazení do 7 novodobých divů světa, úžasná atmosféra, 2 tisíce let historie, rozsáhlost celého komplexu i místní labyrint stezek a soutěsek, to vše Vás prostě dostane. Jeden den je málo, tak jsme si přidali večerní Petru a také vyrazili ještě druhý den, stále bylo co objevovat. Nádhera. Můžete trekovat po starobylých nabatyjských stezkách na okolní skály či kopce, kde budete mít krásný výhled a ještě si můžete dát místní kafe s kardamonem. Nebo se dostat na místo odkud si z vrchu odfotíte vyhlášenou stavbu Pokladnice. Zabrat Vám dá i výstup na Monastery (klášter), kam vede 800 schodů. A koho by bolely nohy, tak si může najmout velblouda či oslíka.

Další zastávkou byla poušť – údolí Wadi Rum, kterému na dramatičnosti přidávají místní výrazné skály, velbloudi a beduínské obydlí. My jsme zakotvili v poušti v beduínském táboře pro turisty a u večerního táboráku mohli sledovat nebe plné hvězd.

Poslední destinací bylo město Aqaba, které leží na pobřeží Rudého moře, šnorchlovali jsme, užili si orientální trhy plné koření, barev a vůní, nechali se strhnout pulsujícím městem, zaplavali si v moři a pomalu se chystali domů, plní nezapomenutelných dojmů.

Tak zase příště Jordánsko! Anebo třeba ve spojení s Izraelem?

Karel Topič