Nejznámější rodák Gruzie
Země Kavkazu se mohou pyšnit celou řadou myslitelů, básníků, vědců, ale i vojevůdců a náboženských autorit. Kdo je však nejznámějším gruzínským rodákem ze všech? Odpověď Vás možná překvapí. Uhodnete, o koho se jedná?
Stalin nebo Džugašvili?
Možná budete překvapení, že největší diktátor z dob SSSR, Stalin, je rodem Gruzín. Oficiálně Josef Vissarionovič Stalin (1878–1953) se narodil jako Ioseb Besarionis dze Džugašvili, rodák z gruzínského Gori. Historicky velmi rozporuplná osobnost – je hodnocen jako jeden z nejkrvavějších diktátorů všech dob (jeho politika si vyžádala až 11,5 miliónu obětí), známý byl také častými čistkami proti různým etnikům, ale i stranické opozici a konkurenci. Zároveň je kladně hodnocen pokrok, který SSSR pod jeho vládou prodělal – od agrární zaostalé země v průmyslovou velmoc, a jeho podíl na vítězství nad nacistickým Německem.
Mládí a vzestup k moci
Pocházel z rolnické rodiny a dětství neměl lehké – otec jej i jeho matku často bil. Vyučil se obuvníkem, ale později vystudoval s výborným prospěchem kněžskou školu a dostal doporučení pro kněžský seminář v Tbilisi. Zde začal studium roku 1894, vydržel na v semináři 3 roky, než byl vyloučen. Od roku 1900 již byl aktivním členem levicových podzemních politických hnutí, kde nebyl oblíben pro přílišnou horlivost. Pro své levicové aktivity byl sedmkrát zatčen a posílán do vyhnanství, skončil dokonce na Sibiři. Postupně ale stoupal ve straně a získával stále větší moc. V letech 1917–1920 již plně zapojen v bojích občanské války, poprvé také použil tzv. rudý teror. Po pádu carského Ruska překvapivě uznal právo na sebeurčení národu (Rusko se následně rozpadlo), poté se ale roku 1920 účastnil tažení do Polska, jež skončilo fiaskem. V letech 1920–1927 se v komunistické straně rozhořel boj o moc poté, co Lenin prodělal mrtvici a neměl již takovou autoritu, jako dříve. Stalin roku 1927 fakticky zvítězil, nebyl ale ještě neomezeným diktátorem. Od roku 1927 se již ale začínal plně projevovat jako neomezený vládce, neváhající využívat všech prostředků k dosažení cíle – násilné kolektivizace, deportací miliónů lidí a především tzv. Velké čistky z roku 1934…
Neomezený vladce a skon diktátora
V letech 1939–1941 byla za jeho vědomí uzavřena a dodržována pragmatická dohoda o neútočení s nacistickým Německem (pakt Ribentropp-Molotov), přičemž obě mocnosti si rozdělily Polsko. Součástí tohoto dělení byl i tzv. Katyňský masakr, jež Stalin přímo schválil. Následná válka s Finskem (tzv. Zimní válka) ale neproběhla dle plánu navzdory větším počtům a lepšímu vyzbrojení SSSR. Naopak se Stalinovi dařilo v Pobaltí a Besarábii. Roku 1941 Německo navzdory paktu napadlo SSSR (čemuž Stalin dlouho nemohl uvěřit) a navzdory početní a technické převaze Rudá armáda dlouho prohrávala – byl to důsledek předchozích komunistických čistek ve velení armády. I navzdory porážkám SSSR Stalin toto období využil k upevnění své moci – ve svých rukou nyní třímal moc stranickou, vojenskou i vládní a stal se tak neomezeným vládcem nad Sovětským svazem. Nelze ale popřít, že jeho přítomnost měla značný vliv na morálku bojující země, a to navzdory jeho chabému velení a obrovským ztrátám.
Konečné vítězství SSSR bylo do velké míry připsáno Stalinovu vedení a ten získal gloriolu vítěze – pro mnohé levicové intelektuály ve světě se stal modlou a jen obtížně přijímali informace o zvěrstvech, ke kterým přispěl. Po válce, v letech 1945–1953, v komunistickém táboře (včetně ČSR) vrcholil Stalinův kult osobnosti, hraničící se zbožštěním. V SSSR, jež sice vyšel z hrůz 2. světové války mocensky obrovsky posílen, bylo hospodářství na hranici zhroucení a opět se rozeběhla vlna čistek. Stalin zemřel roku 1953 na mrtvici. Je překvapivé – možná vzhledem k již uplynulé době od jeho smrti), že je dnes mnohdy vnímán i pozitivně, zejména v bývalém sovětském prostoru. A o to překvapivější je, že i ve svobodomyslné a hrdé Gruzii je často vnímán jako hrdina a rozhodně nejslavnější rodák Gruzie. Návštěva jeho muzea s bohatými sbírkami komunistických artefaktů ve městě Gori je pro cestovatele poněkud bizarním zážitkem, zejména pro ty ze zemí někdejšího socialistického bloku. Přesto by návštěva Gori neměla na seznamu zajímavých míst Gruzie chybět.
Luboš (VIVA Travel)
